Dobrý den všem,
dnes bych vám ráda představila plemeno, které pochází z dalekého severu, z kraje, kde je více sobů než lidí, zima trvá přibližně jedenáct měsíců v roce a komáři mají velikost menších dronů.
Řeč je o finském laponském psu – lapinkoiře neboli lapině anglicky - Finnish Lapphund.
Historie
Trocha historie aneb když ještě neexistovaly sněžné skútry
Lapinkoira patří mezi nejstarší původní severská plemena.
Její předci po staletí pomáhali Sámům, původním obyvatelům Laponska, při pasení a přesunech sobích stád. Nebyla to práce pro žádné psí křehotinky. Sob totiž není ovce. Sob má rohy, vlastní názor a občas chuť psa napíchnout na paroží jako jednohubku. Proto musela být lapinkoira rychlá, chytrá, odvážná a dostatečně mrštná, aby uskočila dřív, než se ze soba stane poslední věc, kterou v životě uvidí.
Po tisíce let se tito psi vyvíjeli v drsných podmínkách severu. Jejich hustá srst je chránila před arktickými mrazy a jejich povaha byla formována tak, aby dokázali samostatně přemýšlet. Což mimochodem vysvětluje, proč dnešní lapinkoira občas vyslechne povel, zamyslí se nad ním a následně se rozhodne, že má lepší plán.
Jak vypadá pravá lapinkoira?
Představte si medvídka, lišku, vlka a plyšovou hračku. Zamíchejte.
A výsledek bude něco velmi podobného lapinkoiře.
Je středně velká, bohatě osrstěná, usměvavá a má výraz, kterým dokáže přesvědčit člověka, že třetí večeře je naprosto nezbytná pro její přežití.
Srst se vyskytuje v nepřeberném množství barev a odstínů. Prakticky každé štěně vypadá trochu jinak, takže při odchovu nikdy nevíte, zda vám vyroste medvídek, liška nebo malý severský démon v kožíšku.
Povaha aneb chlupatá osobnost
Lapinkoira je přátelská, inteligentní, společenská a velmi oddaná své rodině.
Miluje lidi, děti, výlety, sporty i lenošení na gauči.
Jednoduše řečeno – chce být tam, kde jste vy.
Má však jednu vlastnost, která se táhne její historií od sobích stád až do dnešních obýváků.
Ráda komentuje dění kolem sebe.
Před tisíci lety oznamovala pohyb sobů.
Dnes oznamuje:
pohyb souseda,
pohyb pošťáka,
pohyb listu ve větru,
podezřelý pohyb stínu,
a někdy i pohyb vlastního ocasu.
Majitelé lapinek tomu neříkají štěkání.
Říkají tomu severská komunikace.
Avšak z naší zkušenosti ne každá lapinkoira má severskou komunikaci.
Jak se lapinkoira dostala do České republiky?
Přestože ve Finsku patří mezi velmi oblíbená plemena, mimo Skandinávii je stále poměrně vzácná.
Do České republiky se první jedinci dostali až poměrně nedávno. (Konkrétně první lapinkoiru přivezla do České republiky paní Beranová ChS od Křemílka, tato ChS již zanikla.)
Každopádně dlouhou dobu šlo v Čechách o skutečnou raritu.
Dnes už se jejich počet postupně zvyšuje, ale stále patří mezi méně početná plemena, díky čemuž se většina majitelů navzájem alespoň trochu zná.
Přesné počty se průběžně mění, ale první vrh lapinkoiry se v ČR narodil v roce 2014. V první polovině roku 2026 bylo v plemenné knize zapsáno cca 530 jedinců. Z toho zhruba polovina odcestovala zpět do okolních států. Chovných jedinců za tu dobu se stalo cca 100 avšak v dnešní době již poměrná část jsou již veteráni. Takže stále platí, že v České republice žijí řádově stovky jedinců, nikoli tisíce.
Když tedy na ulici potkáte lapinkoiru, je velká šance, že její majitel bude znát majitele dalších deseti lapinek a minimálně polovinu jejich rodokmenu.
A jak do toho všeho zapadá naše chovatelská stanice Apuesto Diablo?
No přece naprosto dokonale.
V naší chovatelské stanici Apuesto Diablo jsme podlehli kouzlu těchto severských chlupáčů stejně jako mnoho lidí před námi. U nás je to již 8letá závislost.
Zaujala nás jejich přátelská povaha, inteligence, všestrannost, ochota spolupracovat i jejich schopnost během pěti minut proměnit dokonale uklizený dům v menší kožešinové království.
Naším cílem není pouze odchovávat krásné psy, ale především zdravé, povahově vyrovnané a šťastné lapinkoiry, které budou dělat radost svým rodinám stejně jako dělají radost nám.
A pokud se někdy zdá, že naše domácnost ovládla smečka severských medvědů, kteří zanechávají chlupy úplně všude, věřte, že je to jen další běžný den s lapinkoirami.
Závěrem
Lapinkoira je plemeno s tisíciletou historií, pracovním původem a obrovským srdcem.
Pes, který kdysi pomáhal hnát tisíce sobů napříč arktickou tundrou, dnes nejčastěji pase své lidi, kontroluje obsah ledničky a dohlíží na správné rozdělování pamlsků.
Ať už ji znáte jako finského laponského psa, Suomenlapinkoiru, lapinkoiru, lapinu nebo prostě „toho chlupatého medvídka“, jedno je jisté:
Jakmile jednou propadnete lapinkoiře, není cesty zpět.
Jen více chlupů.
A mnohem více lásky.
Za chovatelskou stanici Apuesto Diablo – specialisty na produkci severských medvídků, sběračů pamlsků a profesionálních kontrolorů lidského soukromí.
Děkujeme za pozornost
Apuesto Diablo je místo,
kde se rodí lapinkoiry,
s duší severu,
srdcem anděla
a talentem malého ďáblíka.